1 Drsnatý
Drsnatý (zastar. drstnatý) = draslavý, ostrý, přísný, tvrdý, ukrutný, zasmušilý, ne- přívětivý, rauh, ...

9 Jičínský
Jičínský Blaž., čes. veršovec v XVI stol. Vz Ott. XIII. 351., Flš. Písm. 364. — J. Kar., hosp. řed. a ...

7 Slánský
Slánský, Schlaner-. S. Hora u Slaného, potok u Levína v severových. Čech. Krč. Slánští mládenci za mnoho ...

7 Olivetský
Olivetský. Asn. 3. O. hora. Tk. IV. 735., Tk. IV. 735., Tk Žk. 224., Sdl. Hr. I. 9., Kram. Slov. — O. ...

3 Svah
Svah, u, m. = sklonění, úbočí, stráň, pobočí, bok, úklon, der Abhang, die Ab- dachung, Böschung. Š. a ...

5 Zámecký
Zámecký (m.: zámečský), Schloss-. Z. brána, zahrada, sklep, nádvoří, rybník, schody, Us , hejtman. D. ...

3 Rázný
Rázný, bequem, gelegen; rasch,' munter; statečný, odhodlaný, trefflich, entschieden, tüchtig, schlagfertig, ...

9 Kohout
Kohout. Sr. Ott. XV. 386. K. indiánský = krocan. Sdl. Hrd. III. 56. K. nejprv kokrhaje, že půlnoci jest, ...

3 Šedý, šedivý
Šedý, šedivý; sed, a, o = popelatý, po- pelavý, aschgrau. Š. vrabec, Kom, volavka, Mus., kůň, D., hora, ...

7 Zizi
Zizi hora Petřín v Praze. Kosmas. Dle Ig. Maška v progr. čes. gymn. novoměst. za r. 1887. je zizi lokal ...

3 Světelný
Světelný = ku světlu se vztahující, Licht-. S. paprslek. Tab. lid. S. služebnost. Brikc. S. úkazy: červánky, ...

1 Javor
Javor, u, m., javorek, javůrek, rku, javořík, javůreček, javoreček, javorček, rečku, javo- říček, čku, ...

4 Vysoké
Vysoké, ého, n., Wisoka, ves u Holice; Wisoky, ves n Žďár. — V. dolní, Nieder- Wessig a Vysoké horní, ...

7 3. Vysoký
3. Vysoký, vrch u Broum Jsfk. — V. Jak zkoumají ve V-kém, co bude z dítěte? Jak tam mohli zbohatnouti? ...

5 Bába
Bába. V 2. ř.: B., vetula, lit. boba, skr. b?b?. Mkl. aL. 104. Cr. Šrc. 242., 252. V Rusku b. = každá ...

5 Značiti
Značiti, il, en, ení, značovati = zname- nati, bezeichnen, zeichnen, markiren, kenn- zeichnen; brandmarken; ...

6 Gagati
Gagati, gagotati = kýhati, schnattern (o husách a kachnách). Mor. a Slov. Sš. P. 133., 729. Hus gagá, ...

6 Kříček
Kříček, čku, m. Vz Křik. V klíčkách všelikými šepce hlásky pěnička. Hlý. Letiac z hora dolu v křičku ...

1 Jehlice
Jehlice, e, f., jehlička, Nadel. Vz Jehla. J. do vlasu, Haarnadel. Tomu bych dala je- hlicu z vlasóv. ...

5 Zahatiti
Zahatiti, il, ěn, ění = hatěmi zahraditi, dämmen, mit Faschinen wehren, verwehren, versperren, eindeichen. ...

10 Babí
Babí. B. léto, za stara prý babí vlek. Také: příze n. nit p. Marie. Jest to tkanivo drobných pavouků. ...

7 Osek
Osek = srub, die Schrotwand. Sl. les. — O. = hora u Zbraslavě a v Chodsku. Jrsk. — O., dvůr u Horažďovic; ...

6 Dubina
Dubina = dubový les. Aj d., dubina, pod d-nú březina, pod březinu milá uplakaná byla; Co su to za koně ...

4 Úbočí, n
Úbočí, n. = úboč = místo u boku, po- boční, postranní, die Seite, der Seitenweg, Abweg. L. — Ú. = stráň ...

2 Posvátný
Posvátný, posvěcený, geweiht, geheiligt, gewidmet. P. místo, Us., nádoby, háj, hostie, řádové, V., chléb ...

4 1. Tábor
1. Tábor, u n. a, táborek, rku, m. Slovo tábor měla již strslov. Bdl. T. == ležení (vo- jenské), das ...

1 Hore
Hore, na Slov. = na horu. H., stblh., nblh., srb. -chorv. gorě, dlnž. gorej, malorus. hori jest dat. ...

1 Babí
Babí, Altweiber-. B. tanec a déšť ranní netrvalé. L. B. plemeno chytré. Pk. B. léto, babské léto, svatováclavské ...

3 Stráň, ě, stránka, y, stráně
Stráň, ě, stránka, y, stráně, ě, f. jedna strana (bok) hory, úbočí, die Berg- lehne, Halde, Seite, das ...

8 Tanec
Tanec. V okrese hlineckém: bavorák, Bílá Hora, břitva, cikánka, dupavka, halda, hoblo- vák, holubička, ...

4 Vytrčiti
Vytrčiti, il, en, ení, vytrčovati = vystr- čiti, ausstecken, hervorrecken. — co. Tam má sova hniezdo. ...

4 Vysoká
Vysoká, vz Vysoký. — V. é, f. (dle Nová), město v Čechach, správně: Vysoký (i. e, vrch), Hochstadt. Vz ...

4 Tímě
Tímě, témě, týmě (zastr. těmě), gt. -ene, temeno, temeno, teménko, těménko, temýnko, těmýnko, a, n., ...

8 Nový
Nový. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 23., 31. O skloň. u Malenovic vz Brt. 1). II. 2. Ktorý človek do ...

5 Zhučati
Zhučati, zhučeti, el, ení = zahučeti, er- tönen. — abs. Tmavé oči preds'sa zblisnú ako hviezdy ligotavé, ...

5 Březová
Březová, Briesau n. Brüsau, mě. na Mor. u Mor. Třebové; Birkicht, ves u Broumova, Birkowitz, ves u Opavy; ...

1 2. Míle, e, milka
2. Míle, e, milka, y, f., z lat. mille (tisíc i. e. krokův). Eine Meile. Míle, gt. pl. mil; v ostatních ...

3 Rudní, rudný, rudnatý
Rudní, rudný, rudnatý, Erz-. R. hora, zem, D., drůza (vz KP. III. 66.), pásmo (vz KP. III. 65.), der ...

10 Písmeno. P
Písmeno. P. chladné jest, slovo žár oživí a zanítí. Kká. Sion 1. 165. Velká p-na u Tomka: Dům Hedvikovský ...

2 Přitknouti
Přitknouti, tknu, tekl, tkl, tčen, ení, při- tykati, přítykovati, přitkati = přitisknouti k čemu, andrücken ...

4 Vápenatý, vápenitý
Vápenatý, vápenitý, Kalk-, kalkhältig. V. víno, hora, země, Ros., pole, slín, Kouble, bromid, jodid, ...

7 Pepř
Pepř. Byl. 15. stol. Na Slov.: černé ko- ření, Bern., pepor. Göm. Bartol. Cf. Rstp. 44., 1125., 1258., ...

1 Chlum
Chlum, u, chlumec, mce, chlumek, mku, chlumeček, čku, m. Cf. lat. culmen. Vz Gb. Hláskosloví str. 125. ...

5 Zaklesnouti
Zaklesnouti, snul a sl, utí; zaklesati, zaklesávati = začíti klesati, zu sinken an- fangen. — abs. Zaklesal ...

6 Kvašení
Kvašení. V 6. ř. tohoto článku čárku před jsoucími' vymaž. Vz Schd. I. 415., 417., Šfk. Poč. 519., 520., ...

8 Černožlutěti
Černožlutěti = rakouského smýšlení na- bývati. Nár. list, 1893. č, 315. Černý. O původu slova cf. Gb. ...

2 Pískovina
Pískovina, y, f., písčina, Sandwüste, f. D. — Pískovitý, písčitý, sandig. Ros. P. půda. Rostl. — Pískovník, ...

6 Dívčí
Dívčí válka v Čech. Vz Dal. 15.—29., Sbtk. Výkl. 48. D. věk. pubertas. BO. D., virginis; (zhubí je) dětského ...

6 Karpaty
Karpaty od chrebet, chrib, chr'b = vrch, hora, der Bergrücken. Šf. Strž. I. 532. Lid toho jména nezná, ...

2 Naplněný
Naplněný; naplněn, a, o, angefüllt. — čím: vínem, V., Er. P. 50., bohactvím, V.; komory svršky naplněné. ...

1 Hyperbola
Hyperbola, y, f., z řec., přehnanosť, řeč- nické zveličování. — Hyperbola, nadsázka, nadsazuje do velika ...

10 Odstaviti koho
Odstaviti koho: dítě od prsu. — koho kdy. Odstaví-li matka dítě, když jsou sena v kopkách, bude míti ...

1 Brdo
Brdo, a, brdce, e, brdečko, brdičko, a, n. Na Slov. Dostal se ti na brdo (-= bedro, = zbil tě), Č. — ...

4 Vraní
Vraní (vranní, D. ) = od vrány, Krähen-. V. péro, noha. zobák, hnízdo, Us., obyčej, povaha. Ros. — V. ...

4 Tuřice
Tuřice, e, f., vz Tur. — T. = druh trávy. L. T. písková, carex arenaria, třeslicová, c. brizoides. Vz ...

7 Osel
Osel. Cf. Brm. I. 3. 36., 38., Mkl. Etym. 228., Šrc. 34.—35., Kram. Slov., Rk. Sl. Pověděl jim vše, a ...

8 Čas
Čas. O původu slova cf. Jag. Arch. XVI. 3. 4. Heft str. 385. V čas a nepřehlasováno. Gb. H. ml. I. 93., ...

5 Andělský
Andělský. Za V. v 3. řádce přidej: Devět koróv a-ských. Št. Kn. š. 2. Vidí devět kůrů andělských (staví ...

7 Přívlastek
Přívlastek = příznak. P. boží. MH. 6. P, vůle jest nutný následek p-stku rozumu. Hlv. 124. — P. v mluv. ...

3 Roháč, e, roháček
Roháč, e, roháček, čka, ni., člověk bujný, trkavý, ein Uibermüthiger. Koll. — R., ro- hatý, der Gehörnte. ...

3 1. Solný, -ní
1. Solný, -ní, k soli se vztahující, Salz-. S. poplatek (ze soli), V., úřad (solnice), trh, líh, D., ...

7 Slovák
Slovák. Cf Šf. Strž. II. 468. nn., Zje- viti, Ukaz. 68. S. od subst. slovB, = paho- rek, hora, příponou ...

7 Sova
Sova. Cf. Mkl. Etym. 317. a, Šrc. 54. až 55., Brm. II. 2. 58.-109., Rk. Sl., Mách. 166., 169., 184., ...

4 Vzdálí
Vzdálí, n. = vzdálenosť. Zlob. Býti ve v. Dch. — V., adv. = daleko, weit. Pět mil vzdálí. Šest palců ...

4 Vyšlehati
Vyšlehati, vyšlahati, vyšlohati, vyšleh- nouti, hnul a hl, ut, utí; vyšlehávati, vyšle- hovati (zastr. ...

6 Nohatka
Nohatka. Cf. Brm. IV. 2. 289., Vega I. 246. Nohavice. 1378., Výb. I. 618. V 13. stol. znali již nohavice ...

5 Beránek
Beránek, das Lamm. Krotký, tichý jako b., lammzahm. Dch. B. nadívaný, s kaparo- vou omáčkou pečený, slaninou ...

5 Žářiti
Žářiti, il, en, ení = péci, smažiti, pra- žiti, prögeln, rösten an der Glut. Slov. Plk. — co. Rk. — ...

4 Várka
Várka, y, f. = jedno vaření piva atd., od vr (vříti), vz Vařiti. Das Gebräu, der Sud. Dnes máme várku. ...

7 Popel
Popel. Cf. Mkl. Etym. 235., Šrc. 130. P., cinis, Ž. wit. 101. 10., pulvis. 7. 6., 103. 29. P. cínový. ...

6 Nálet
Nálet. Bž. 25., 37., 215., Asn. 4., Alx. V. v. 886. (HP. 22.), Št. Kn. š. 10., Sv. ruk. AI. 41., 1048., ...

7 Opřísti čím
Opřísti čím. Večer kraj opřádá síti šerou. Vrch. — Opriadať sa = předpřádati se, která dříve. O. sa znamená ...

9 Měsíc
Měsíc. Přehled slovanských měsíců. Vz Mus. 1849. I. 133. a tabulku za str. 184. Je-li m. pánem, stůňou ...

6 Modla
Modla k měření tloušťky drátu a plechu, die Draht-, Blecblehre (kulatá nebo po- dlouhlá deska, opatřená ...

6 Hůrka
Hůrka = malá hora. Sv. muže ty a tyto ženské h. nevysoká dělila. Koll. 1. 222. — H., vsi u Jistebnic, ...

5 Žíhlava
Žíhlava, žihlava, y, f. = žahavka, prlice, kopřiva, urtica, die Nessel. Slb. 257., Koll., v jihových. ...

7 Slouti
Slouti. Cf. Mkl. Etym. 309., Gb. Ml. 1. 157., Šf. III. 507., Brt. S. 3. v. 193., List. fil. 1883. 452., ...

1 Lesk
Lesk, u, m., Glanz, jest rozeznávací znak nerostů, který se vidí zároveň s barvou, ač nevisí na této ...

1 Kvašení
Kvašení, n. Die Gährung. Tak se na- zývá rozpadávání se složitějších látek orga- nických v látky jednodušší, ...

9 Baba
Baba, bába = stará zena. Staré bábě leda hrábě. Mus. ol. 1898. 101. Baba ráda se vdá. Vz Zát. Př. 88. ...

7 Slepý
Slepý. Cf. Mkl. aL. 59., 266 , Mkl. Etym. 307. V MV. nepravá glossa. Pa. 47. Hra na s. bábu. Vz Mochodrž, ...

7 Vázati
Vázati, viežu (vieži, víži), nč. vážu, 2. os. viežeš (vížeš), nč. vážeš; imp. věž, važ; parte, vieže, ...

9 Slunce
Slunce. čes. slunce, sluníčko; Mor. slonce, slonce, slonečko, sloničko, słonyčko, slonce, słunko, słunce; ...

6 Kotouč
Kotouč, cf. Mkl. Ľtym. 135. K. lnu. Hk. — K., der Wirbel. K. dýmu, prachu. Dch., Lpř. Kotouče prachu ...

4 Vyžalovati
Vyžalovati = žalováním vymoci, si způ- sobiti, durchs Klagen erlangen, aus-, erkla- gen. — co. Hej lepšie ...

7 Písek
Písek. Mkl. Etym. 245. P. úrodný či štěpný, fruchtbar, planý či hluchý, unfrucht- bar, měkký, holý, nackt, ...

2 Příkrý
Příkrý,přímý vzhůru n. dolů, náhlý,strmý; adv. příkře; steil, schroff, abschüssig, jäh. Mkl. B. 86. P. ...

5 Břeh
Břeh = rozhraní mezi vodou a souší. Blř. B. vůbec kraj zemní podlé vod. Rst. 401. Cf. Mkl. Etym. 10. ...

4 Ústup
Ústup, u, ústupek, pku, m. = ustoupení, der Rücktritt, das Weichen, Zurückweichen, die Abtretung, der ...

8 Dřevo
Dřevo. O původu slova ď. Gb. H. ml. I. 26., 27., Krok 1894. 98. 0 gt. pl. dřeves vz Mus. 1896. 248. Druhy, ...

1 Královský
Královský = králův, králový, Königs-, königlich. V. K. milosť, dvůr, dům, zámek, palác, sídlo, stolice, ...

6 Housle
Housle. Vz Mz. v List. filol. 1880. 210. H. — malý dutý nástroj hudební šmičcový, potažený čtyřmi strunami ...

9 Y
Vz Gb. H. ml. III. 2. 477. O výslovnosti hlásky ? vz Mus. 1899. 285. —322. Za y na Lašsku e: menař, oseb ...

8 G
G praslovanské. Gb. H. ml. I. 312. — G psalo se literou g, od XVI. stol. g n. g; po- něvadž g bylo ...

4 Visutý
Visutý = visící, visecí, visatý, visucí, hangend, Hänge-. V. pečeť, most, V., svícen, huba, D., Jože, ...

3 Svrchní
Svrchní, komp. svrchnější (a zastaralé svršší) = hořejší, der Obere, Ober-. S. oděv, peřina, pokoj, V., ...

4 Výhled
Výhled, u, m. = vyhlédnutí, pohled, die Aussicht, der Ausblick, Auslug, Ausguck. Odtud jest pěkný v. ...

6 Křížový. K
Křížový. K. týden (prosebný), die Kreuz- woche, J. tr., okno. Vrch. Mytu. I. 195., zkouška v účetnictví, ...

6 Hrádek
Hrádek = malý hrad. BO. Ač mám jen malý hrádek, ale jsem já v něm hradní. Lpř. — H., vsi u Bojkovic, ...

5 Zimný
Zimný = studený, zimavý, kalt. Ros. Něbrodz se, Janičku, přes zimnú vodičku. Sš. P. 388. Z. vítr, voda, ...